lampa zhasíná v 4:45
   

Úterý 25. června

nejbližší akce:
podrobnosti / další akce
----------------------------------------
søk:
----------------------------------------
kalendářik:
<<   06 / 2019   >>
TPoÚtStČtSoNe
1     12
23456789
310111213141516
417181920212223
524252627282930
----------------------------------------
aktuálně stojí za to:
----------------------------------------
Tak tu máme 25. 06. 2019
Dneska slaví Ivan
zítra Adriana
a dále: Ladislav, Lubomír a Petr a Pavel
----------------------------------------
Počasí pro Středočeský kraj
In-počasí
---------------------------------------- už vás tady bylo:
since 3.9.2003
----------------------------------------
nejnovější hospoda
Na Perlíčku - Prdek
Paseky nad Jizerou
----------------------------------------
co se děje:
Z našich hospod: jsme včera seděli na žofíně a kreslili vodní živočichy, při debatě rozliš sépii od krakatice.
Toto je poustevník:

----------------------------------------
blog v rss:

blog · hledej · uživatelé · nejčtenější · login 25. 6. 2019, 22:40
BŘE
02
Jdu na sever jdu na jih díl 7.
napsal Tepr dne 02.03.2005, 11:18
Probudila nás průtrž mračen, déšť bubnoval do celty stanů a pod náma se začala tvořit obstojná kaluž, leželi jsme teda ve stanu a čekali jsme až trochu přestane, aby jsme mohli sbalit. Pršelo ještě asi hodinu, pak jsme mohli konečně vylýzt a rychle sbalit všechny věci. Naházeli jsme je do aut a vyrazili jsme do cca 300 km vzdálený Kiruny, to se už opět dalo do deště. Krajina za polárnim kruhem se přece jenom změnila. Všude bylo spousta miniaturních bříz a čím víc jsme se blížili ke Kiruně, tím víc to tam vypadalo jako po výbuchu jaderný bomby. Zatažený nebe ten temnej pocit ještě umocňovalo, všechny keře v okolí měli jenom malinkatý lístky a vypadalo to tam jako u nás v březnu navíc déšť neustával, ale spíš naopak. V Kiruně jsme se rozloučili se stopařkama, nakoupili jsme v místnim obchodu něco potravin a já tam pořídil památeční nůžky na nehty a vydali jsme se na krátkou prohlídku města. Kiruna sama o sobě opravdu není zrovna nic moc hezkýho, navíc pršelo, tak jsme radši nasedli do auta a jeli jsme směr Abisko. Za Kirunou byla opět ta divně mrtvá příroda, ale v dálce už jsme vyděli celkem velký pohoří pokrytý velkejma zasněženějma plotnama, tam bylo Abisko a pak už Norsko. Furt pršelo a my projížděli touhle opravdu zajímavou krajinou, hory se blížili čím dál tim víc a to už jsme byli v Abisku. Jirka si jako správnej čundrák koupil v místní benzínce deštník a pak už jsme zajeli na parkoviště vedle tourist centra. Pořád pršelo, kolem jsme potkávali spoustu lidí od hlavy až k patě zabalený v plášťenkách, mířících do parku. Dali jsme si teda pozdní oběd a začali jsme si balit věci na třídenní pobyt v parku. Všichni jsme byli brzo k nerozeznání od místních, pláštěnky na sobě i na batohách, pevný boty, atd až na jiřina, kterej přípravu lehce podcenil a vyrazil do živlu s keckama a deštníkem. Vyrazili jsme do parku, který vede podél řeky abiskojohka nahoru do hor. Řeky byla však opravdu divoká a to tak, že s něčím podobným se u nás nesetkáte, koryto se zařezála do skal, kolem nás nízký lesy a nad náma se tyčily horský masivy s pláněma sněhu a do toho furt pršelo. Šli jsme dál a tu jsme uviděli výletníka oblečenýho jen v plátěnejch keckách a taky s deštníkem, takže jiřin zas asi nezvolil nenevhodnější oblek, akorát, že tento taky turista byl již od prvního pohledu z Japonska. Po pár další metrech jsme museli překonat rozvodněnou řeku po dřevěnym mostku a pak jsme dorazili k stanovýmu táboru, kde bylo mimo jiné možno přenocovat, ale my jsme měli vyhlídlou jednu chatku nahoře a k ní jsme chtěli dojít. Když jsem taky viděl ten stanovej tábor kousek od řeky, kde bylo všechno studený a mokrý, ani se mi nechtělo stavět tady stan. Šli jsme teda dál, déšť neustával a pomalu začeli bolet nohy protože už jsme toho měli za sebou opravdu dost. Když jsme byli fakt daleko a k chatce to bylo ještě tak 8 kilometrů potkali jsme pár trempů, který nám oznámili, že se nahoře musí platit. To zcela změnilo směr naší expudice, neb jsme věděli ještě o jedný chatce, kde se neplatí, jmenuje se to Tältlägret a leží už mimo park, ovšem je to tím, že je to bokem a už celkem vysoko v horách. Aby jsme tam došli, museli jsme se asi čtyři kilometry vrátit, pak uhnout z cesty a namířit si to opět nahoru. To už jsme byli i přes pláštěnky naprosto durch, protože pořád se z nebe sypali provazy vody a navíc už jsme mohli jen velice těžko hejbat nohama. Toužebně jsem vyhlížel, kdy už budeme u toho Tältlägret a pak jsme ho konečně uviděli. Konečně přestalo pršet a my stanuli na takový náhorní plošině na který byl dřevěnej stožár a za nim něco jako homole ze dřeva a hlíny a to byla ta chatka, sice byla obsazená, ale venku byla taková loučka a na ní se dali v pohodě postavit stany a vůbec to tu nepůsobilo tak studeně jako dole. Asi sto metrů od nás tekla další horská řeka a pod nám jsme měli výhled na celej park, kterej končil obrovskym jezerem a za nim hory plný sněhu, který byly i nad náma, prostě nádhera. Foukal mírnej vítr a ani tu nebyli komáři, tak jsme postavili stany a šli jsme spát. to be continued ...

komentáře (0)

novinky:
27.01.2013, 18:24
Ode dneška se budou na stránkách expudice objevovat zajímavá videa z celýho světa. První na řadě je Čína a Bosna a Hercegovina. >>
vložil: Tepr

starší novinky
   
Jste pro obnovu expudičního webu?
ano114
ne61
je mi to jedno75
---------------------------------------- právě zde jsou 3 lidé
---------------------------------------- výsledky starších anket
---------------------------------------- expudiční blog / nové články:
Jdu volit a volím Karla
Do Alp, do Tignes!
Expudice Jeseníky na běžkách
---------------------------------------- rádio expudice
----------------------------------------

... z expudičních fotek
/Pojedy čarodky/
---------------------------------------- english page

---------------------------------------- 1.FC Tuchom
---------------------------------------- free tibet

www.tibinfo.cz