lampa zhasíná v 4:45
   

Úterý 25. června

nejbližší akce:
podrobnosti / další akce
----------------------------------------
søk:
----------------------------------------
kalendářik:
<<   06 / 2019   >>
TPoÚtStČtSoNe
1     12
23456789
310111213141516
417181920212223
524252627282930
----------------------------------------
aktuálně stojí za to:
----------------------------------------
Tak tu máme 25. 06. 2019
Dneska slaví Ivan
zítra Adriana
a dále: Ladislav, Lubomír a Petr a Pavel
----------------------------------------
Počasí pro Středočeský kraj
In-počasí
---------------------------------------- už vás tady bylo:
since 3.9.2003
----------------------------------------
nejnovější hospoda
Na Perlíčku - Prdek
Paseky nad Jizerou
----------------------------------------
co se děje:
Z našich hospod: jsme včera seděli na žofíně a kreslili vodní živočichy, při debatě rozliš sépii od krakatice.
Toto je poustevník:

----------------------------------------
blog v rss:

blog · hledej · uživatelé · nejčtenější · login 25. 6. 2019, 22:43
BŘE
03
Jdu na sever jdu na jih díl 8.
napsal Tepr dne 03.03.2005, 11:41
Tak jsme se vzbudili na nádhernym místě v Tältlägret, ranní očista proběhla v horskym potoku, pár metrů od celkem vekýho vodopádu (ani já jsem neodolal) a pak už jsem rozmejšleli kam vyrazíme. Rozhodli jsme se pro anonymní horu, která se tyčila po pravý straně od nás a vyrazili jsme. Nejprve jsme šli mírnym stoupáním nahoru, kombinace severu a nadmořský vejšky způsobila, že kolem nás nebyly už žádný stromy, jen občas nějakej keř a pak už jen kytky a mechy. Přišli jsme k řece Ballinjohka, kterou jsme museli překonat. Byla místa, kde celou řeku překlenoval most ze sněhu, místy až 15 metrů vysokej, tak jsme po něm řeku přešli, nebyl to sice moc příjemnej pocit, protože jsme nevěděli, jestli se pod náma sníh neproboří, ale nakonec jsme to všichni zvládli, pak nás čekala ještě menší řeka Coamohasjohka, tam jsme ovšem našli jedno místo, kde šla řeka normálně přeskočit. Šli jsme dál až jsme se dostali k úpatí hory, tady už končili křoviny a byly tu už jenom kameny. Vylezli jsme ještě asi 200 metrů a dali jsme si pauzu na svačinu. Jiřin s Móňou se rozhodli, že vyrazej jinam a my jsme pokračovali ve zdolávání hory. Zvolili jsme si svoji vlastní cestu (protože tu ostatně žádná nebyla) a vyrazili jsme pomalu nahoru asi po půl hodine jsme vylezli na takovou plotnu pokrytou jenom kamením, která pomalu vedla na horu. Vpravo byly vidět starý norský hory pokrytý sněhem, pod náma park Abisko s jezerem a vlevo podobná hora, jako ta na kterou jsme lezli. Taky jsme tady našli pár sobích parohů a už se tu začal objevovat sníh. Šli jsme stále dál, sněhu přibývalo a taky se začínal zvedat vítr a klesat teplota, kdykoliv jsme si mysleli, že už jsme nahoře, tak se před náma objevilo další stoupání. Už už jsme to chtěli vzdát, ale nakonec jsme se na vrchol přece jen dostali. Vrchol hory Giron, jak jsme se pak z mapy dozvěděli, je 1551 metrů nad mořem a je označen pouze malou mohylou navršenou z kamení. Zpáteční cestu jsme zvolili jinudy a to tak, že jsme sestoupovali jakoby bokem do údolí vytvořeného mezi dvěma horami. Tato cesta byla ovšem mnohem strmější než ta, kudy jsme sem přišli, navíc se po kamenech šlo dost blbě. Využívali jsme teda místa kde byl sníh (plochy o délce cca 100 metrů) a ty jsme sjížděli po botách. V tuhle chvíli jsme byli celkem rádi, že Jirka s Móňou šli jinam, protože to už moc sranda nebyla, zvlášť, když se vždy nějakej ten kámen povážlivě kejval a pod cheetou se jeden z těch větších uvolnil. To už jsme ale viděli velké jezero, které bylo vytvořeno tajícím ledem z obou hor. Cesta dolů k jezeru nám trvala asi ještě dvě hodiny neustálého střídání pomalého pochodu po kamenech a rychlého sjezdu po sněhu. Občas jsme se zastavili a vyklepali jsme z bot sníh a pak jsme zase pokračovali. Opět jsem uvítal, že máme kvalitní vybavení a taky že jsme se konečně dostali dolů k jezeru. V jezeře byla křišťálová voda spolu s plavoucími "ledovci" prostě nádhera. Vyrazili jsem podél jezera +- po rovině zpět k našemu tábořišti, ještě asi hodinu jsme šli po kamenech a pak se začala příroda pomalu měnit a už tu byly zase mechy a občas nějakej ten keř. Kousek od nás jsme zahlídli asi 12-ti členný stádo sobů. Pak jsme opět překonali ony dvě řeky a něco málo před půlnocí jsme totálně utahaný dorazili na naše tábořiště. Jiřin z Móňou už byvakovali ve stanu ale jelikož se uvolnila chatka, tak jsme se rozhodli přespat v ní. Chatka to byla malá, tak pro 4-5 osob, uprostřed byly kamínka, průduchy, na dřevěnejch stěnách visela fotka švédskýho kunga, jak tu kdysy přenocoval a okno se dalo zakrejt plachtou a my po pěti dnech poprvé viděli tmu. to be continued ...

komentáře (0)

novinky:
27.01.2013, 18:24
Ode dneška se budou na stránkách expudice objevovat zajímavá videa z celýho světa. První na řadě je Čína a Bosna a Hercegovina. >>
vložil: Tepr

starší novinky
   
Jste pro obnovu expudičního webu?
ano114
ne61
je mi to jedno75
---------------------------------------- právě zde jsou 2 lidé
---------------------------------------- výsledky starších anket
---------------------------------------- expudiční blog / nové články:
Jdu volit a volím Karla
Do Alp, do Tignes!
Expudice Jeseníky na běžkách
---------------------------------------- rádio expudice
----------------------------------------

... z expudičních fotek
/Pojedy čarodky/
---------------------------------------- english page

---------------------------------------- 1.FC Tuchom
---------------------------------------- free tibet

www.tibinfo.cz